2.5.4 Diferenciální diagnostika

Na rozdíl od migrény jsou bolesti u tenzních bolestí hlavy oboustranné, pouze asi l0-20 % nemocných uvádí převážně jednostranné bolesti. Chybí nevolnost a zvracení a fotofobii nebo fonofobii pozorujeme pouze vzácně.

Chronické každodenní bolesti hlavy mohou vzniknout z epizodického typu, v jiných případech jde o transformovanou migrénu (anamnesticky nárůst frekvence záchvatů migrény, zmenšení intenzity, posléze každodenní výskyt mírných záchvatů a občas výskyt silnějších záchvatů migrény).

Nové perzistující každodenní bolesti hlavy a hemicrania continua jsou vzácné a popsané na jiném místě.

Vždy je nutno vylučovat sekundární bolestí hlavy. Velmi podobný průběh mohou mít cervikogenní bolesti hlavy (cervikokraniální syndrom). Když respektujeme hlavní kritéria vertebrogenních (cervikogenních) bolestí hlavy podle klasifikace IHS a různé epidemiologické studie, patří vertebrogenní bolesti hlavy spíše do skupiny vzácnějších bolestí hlavy s výskytem v cirka 4-5 % (Sjaastad, Fredrikson a Pfaffenrath 1998)76.

Jaká jsou hlavní kritéria cervikogenních bolestí hlavy (IHS 1988)?

A. Bolesti jsou lokalizovány v oblasti šíje a okcipitálně, mohou se projekovat frontálně, orbitálně, parietálně, k vertexu a do uší.
B. Bolestem předcházejí pohyby v krční páteři či určitá poloha nebo jsou jimi bolesti akcentovány.
C. Platí aspoň jedno z následujících kritérií:

• Omezená pasivní hybnost krční páteře
• Změny tonu, tvaru a celkové konzistence paravertebrálních svalů krční páteře po aktivních a pasivních pohybech
• Abnormální citlivost šíjních svalů

V komentáři se zdůrazňuje, že cervikální bolesti hlavy jsou doprovázeny hybnými poruchami v intervertebrálních segmentech. Porucha může být lokalizována v kloubcích či ligamentech (International Headache Society, Members" Handbook 2000, s. 96-97).

Podle oficiálního stanoviska Německé společnosti pro migrénu a bolesti hlavy (Deutsche Migräne - und Kopfschmerz - Gesellschaft) z roku 2000 jsou hlavní kriteria cervikogenních bolestí hlavy:

Provokace bolestí hlavy pohybem krční páteře či tlakem na spouštěcí zóny

• Omezená hybnost krční páteře
• Neradikulární bolesti ruky a ramena
• Potvrzení diagnózy anestetickou blokádou
• Jednostrannost bolestí, neměnící stranu

Charakteristiky bolestí jsou: fluktuující trvalé bolesti či ataky bolestí různého trvání, středně intenzivní, nepulzující, vyzařující z krajiny okcipitální do okulo-fronto-temporální oblasti. Určitý význam mají další charakteristiky: nedostatečný či chybějící efekt indometacinu, ergotaminu a sumatriptanu, častější postižení žen než mužů, často anamnestická data o traumatu lebky či krční páteře.

Cervikogenní složka (funkční poruchy krční páteře i onemocnění meziobratlových plotének apod.) hraje určitou úlohu jako spouštěcí faktor i primárních bolestí hlavy, nejde však nikdy o faktor primární a rozhodující.

V oblasti temporomandibulárního kloubu bývají myofasciální dysfunkce. Zjišťujeme palpační citlivost tohoto kloubu, někdy i krepitace při pohybu slyšitelné fonendoskopem.