Krátkodobé bolesti hlavy a jiné bolesti hlavy bez strukturální léze
2.9 Krátkodobé bolesti hlavy a jiné bolesti hlavy bez strukturální léze
2.9.1 Klasifikační možnosti
Tato skupina je poměrně velká a jednotlivé typy se liší podle několika hledisek. U některých typů jsou v popředí většinou silné, ostré bolesti hlavy a obličeje bez jakéhokoliv vegetativního doprovodu, u jiných je právě tento vegetativní doprovod důležitým diferenciálně diagnostickým faktorem.
Vysvětlení patofyziologické není jednoduché. Převažuje představa, že u všech typů jde o hyperaktivitu trigeminovaskulárního systému s hyperaktivitou parasympatických vláken (nc. salivatorius pontis - ganglion sphenopalatinum - mozkové arterie - vazodilatace). U jedné skupiny jsou navíc parasympatikem podrážděné jiné struktury než pouze mozkové tepny, jako např. sekreční vlákna slzných, potních, mukonazálních žláz (slzení, pocení, větší výtok z nosu, kongesce nosní sliznice), vazomotorická vlákna spojivek (hyperemie spojivek), parasympatická vlákna n. occulomotorius (Hornerův syndrom), trofická vlákna (otoky víček) apod.), čímž se vysvětluje vegetativní doprovod.
Klasifikace krátkodobých bolestí hlavy a obličeje podle výskytu vegetativního doprovodu:
Krátkodobé primární bolesti hlavy s výrazným vegetativním (parasympatickým) doprovodem:
- Cluster headache
- Paroxysmální hemikranie
- SUNCT syndrom ("short-lasting unilateral neuralgiform headache with conjunctival injection and tearing")
- Cluster-tic syndrom
Krátkodobé primární bolesti hlavy bez vegetativního doprovodu:
- Neuralgie trigeminu
- Atypické bolesti obličeje
- Idiopatické bodavé bolesti hlavy
- Bolesti hlavy při kýchání a při kašli
- Benigní ponámahové bolesti hlavy
- Bolesti hlavy vyvolané sexuální činností
- Hypnické bolesti hlavy
Dalším aspektem dělení může být přítomnost předchozí námahy, vzestupu žilního a nitrohrudního tlaku ("activity related headache"):
- Benigní ponámahové bolesti hlavy
- Benigní bolesti hlavy při kýchání a kašli
Thomas Ward popisuje samostatně skupinu bolestí hlavy, které velmi dobře reagují na aplikaci indometacinu ("indomethacine-responsive headache syndromes"):
- Paroxysmální hemikranie
- Hemicrania continua
- Bolesti hlavy při kýchání a kašli
- Benigní ponámahové bolesti hlavy
- Bolesti hlavy při sexuální činnosti
- Idiopatické bodové bolesti hlavy
Přesný mechanismus téměř výlučné účinnosti indometacinu u těchto bolestí hlavy není znám. Indometacin inhibuje cyclooxygenázu (a tím tvorbu prostaglandinu) a aktivitu leukocytů a snižuje např. zvýšenou hladinu některých neuropeptidů (vazoaktivní intestinální peptid, gene-related peptid) u paroxysmálních hemikranií. Totéž bylo pozorováno po aplikaci sumatriptanu, který však tento typ bolestí hlavy prakticky neovlivňuje.
Některé typy bolesti hlavy byly již popsány v jiných kapitolách.
Podle klasifikace IHS se některé z uvedených typů bolesti hlavy zařazují do samostatných skupin primárních bolestí hlavy (cluster headache, paroxysmální hemikranie), jiné byly popsány v odstavci o chronických každodenních bolestech hlavy (např. hemicrania continua).
Neuralgie trigeminu a jiné neuralgie v oblasti hlavy patří podle IHS do skupiny sekundárních bolestí hlavy.