Především je známo, že migrenózní záchvat probíhá u stejného člověka pokaždé velmi podobně jen s malými změnami, a proto jej zkušenější migrenik obvykle dobře sám rozpozná. Vzniku bolestí hlavy (a aury) může předcházet období tzv. "prodromů". Pro výraz "prodromy" zatím není žádný ustálený a stručný český překlad, nejvýstižnější by snad bylo "předzvěsti". Toto období "prodromů" trvá několik hodin a někdy i dnů, kdy se pacient-migrenik necítí dobře, ale své pocity dokáže jen těžko popsat. Může se cítit předrážděný, zvýšeně unavený nebo i cítit neobvyklý hlad, neklid nebo napětí ve svalech. Přestože i pro migrenika, který trpí migrénou léta, bývá obtížené tyto pocity popsat, obvykle je již dobře rozpozná a tuší, že se blíží migrénový záchvat. Naproti tomu část migreniků žádné "prodromy" nemívá a záchvaty přicházejí zcela nečekaně.

Po fázi "prodromů" přichází u klasické migrény aura, která obvykle trvá několik minut až několik desítek minut. Poté se teprve objevuje vlastní migrénová bolest, u migrény bez aury přichází bolest ihned po "prodromech" a nebo i bez nich (viz výše) zcela bez varování. Pro migrénu je typická bolest dlouhá a silná, trvající minimálně 2--4 hodiny (při velmi lehkém záchvatu), ale při těžším záchvatu spíše 1--3 dny. Opět platí, že migrenik má "svoji obvyklou délku migrénového záchvatu" v určitém životním období bez velkých změn. Z pohledu celoživotního se ale záchvaty bohužel obvykle prodlužují (z několika hodin v mládí na obvyklé 1--3 dny ve středním věku), a potom setrvají bez větších změn, až se kolem 60. roku věku zmírní a často samy úplně vymizí.